CARS č. 77 Quo vadis autoprůmysle v Evropě?
Automobilový průmysl v Evropě v těchto dnech prochází těžkým obdobím. Největší evropská automobilová firma Volkswagen oznámila, že musí razantně šetřit a propouštět, aby mohla přežít. Druhá největší evropská skupina Stellantis oznámila 20 % propad svých prodejů a hodnota jejích akcií se propadla o 45 %. Šéf BMW na autosalonu v Paříži řekl, že evropský automobilový průmysl nemůže přežít, pokud nebude zrušen zákaz prodeje aut se spalovacími motory, který je schválen k roku 2035.
Problémy avizuje i ACEA, což je střešní organizace evropského automobilového průmyslu. Akutně automobilky řeší to, že v příštím roce mají jejich flotilové emise podle platné evropské regulace klesnout ze současných cca 115 g/km CO2 na pouhých cca 95 g/km. Tato legislativa se zdá být zdánlivě technická, ale představuje opravdový Damoklův meč, který visí nad všemi automobilkami.
Po celou historii automobilismu platilo jednoduché byznysové pravidlo. To znělo takto: „Čím více aut prodáš, tím více vyděláš.“ S příchodem prémiových aut se to trochu změnilo na pravidlo „Čím větší marži na prodaném autě máš, tím více vyděláš.“. Bylo to jasné a srozumitelné. Kdo vyráběl kvalitní auta, tak vydělával. O přežití a úspěchu rozhodoval zákazník. Evropská emisní regulace to ale zásadně změnila, protože zavedla tak přísné limity na emise, že prostě nejsou technicky splnitelné. To by ještě nebylo to nejhorší. Opravdová hrůza, která nyní straší všechny vrcholové manažery automobilek spočívá v tom, že pokud tyto nesplnitelné limity neplníte, tak za výrobu takových aut budete do kasy EU platit tučnou pokutu. A pokuta to není vůbec bagatelní. Naopak se jedná o velmi podstatné částky.
Počínaje rokem 2025 stojí automobilky v Evropě před „Sophiinou volbou“ spočívající v tom, že pokud se chtějí vyhnout pokutám, tak musí přestat vyrábět všechny své dosavadní klasické modely nebo jejich emise „naředit“ a „snížit“ tím, že se vyrobí a prodá dostatečný počet elektromobilů. Jak mají v takových podmínkách řídit výrobu? Problém je v tom, že zákazníci elektromobily v dostatečném počtu nekupují. Co mají tedy automobilky dělat?
Pro lepší představu o rozměru tohoto problému máme již od ACEA spočítáno, že podle současných tržních podmínek by měl automobilový sektor příští rok v EU odvést pokutu v souhrnné výši 15 mld. euro, což je 375 mld. Kč. Pokud by se sektor chtěl této pokutě vyhnout, tak by musel snížit celkovou produkci v EU o cca 2,5 milionu vozů, což je cca 20 % výroby aut v EU
Automobilky jsou tak postaveny před volbu buď platit obrovské pokuty, které se mají platit každý rok anebo snížit své příjmy o cca 20% snížením výroby. Česky řečeno to je volba, zda se radši střelit do vlastní ruky nebo do vlastní nohy. Chytráci z Evropské komise na to reagují tím, že doporučují automobilkám, aby se soustředili na prodej elektromobilů. Poptávka po nich je ale nízká a velmi závislá na dotacích. Navíc v tomto sektoru panuje obrovská konkurence ze strany americké Tesly a čínských značek. Pokud chtějí evropské automobilky v této konkurenci uspět, tak nemohou platit obrovské pokuty, které jim odčerpají prostředky pro inovace. Politici v Bruselu ale pokuty odpustit nechtějí, protože už se těší na to, že tyto peníze získají do svého rozpočtu a budou z něj financovat „bezuhlíkovou ekonomiku“.
Otázka dne tak stojí takto: Obětuje Evropská komise a také evropské vlády svůj autoprůmysl na oltář klimatického božstva? Zavraždíme si opravdu Audi, BMW, Citroen, Peugeot, Škodu, Mercedes, Opel, Renault a další značky? Opravdu si myslíme, že tím zachráníme klima a planetu? Co budou dělat ti lidé, kteří dnes v těchto firmách pracují? A čím budeme my Evropani jezdit? Opravdu chceme být pouze dovozci čínských aut? Jak dlouho na ně potom budeme mít, když s v Evropě nebude nic vyrábět? Pár let? Je nejvyšší čas toto zelené šílenství zastavit, než bude pozdě.
Hynek Fajmon
