CARS č. 28 Jak se TOYOTA dostala na špičku automobilového průmyslu?
Již řadu let je největší automobilkou světa japonská firma Toyota. V roce 2023 prodala 10,3 milionů vozů, což byl nárůst oproti roku 2022 o 8%. Toyota jako jediná automobilka překonala hranici 10 milionů vozů. Během desátých let 21. století soutěžila Toyota o titul největšího výrobce automobilů s německou firmou Volkswagen, která se i dnes drží na 2. místě. Odstup mezi těmito dvěma giganty ale není moc velký a Volkswagen často poukazuje na to, že sice z hlediska počtu prodaných vozů je druhý ale z hlediska příjmů za prodej je před Toyotou, což odráží skutečnost, že auta VW jsou dražší. Přesto dnes je Toyota jasným globálním lídrem automobilové branže. Čím to je? Co jsou příčiny úspěchu této japonské firmy?
Toyota nepatří mezi staré automobilky. Její historie začíná až v roce 1933, takže jí dnes ještě není ani 100 let. Firma vznikla jako divize starší firmy Toyoda Automatic Loom Works, která funguje již od 19. století. Za vznikem automobilky stál mladý syn majitele firmy Kiichiro Toyoda. Patřil mezi obdivovatele Henryho Forda a jeho výrobních metod. Byl jedním z průmyslníků, kteří navštívili Fordovy závody ve 20. letech 20. století a byl uchvácen Fordovou organizací práce. Rozhodl se, že něco podobného založí také v Japonsku, kde do té doby byla výroba automobilů v Japonsku zaostalá. Toyoda začal s výrobou prvních vozů v roce 1935 s modelem A. Před válkou a během války se ale výroba nikdy nerozběhla ve velkých počtech. Firma vyráběla pouze stovky aut a během války se změnila na zbrojovku.
Rozvoj firmy Toyota začal až po 2. světové válce. Trvalo to ale mnohem déle než v Západní Evropě. Západoevropské automobilky dostaly podporu z Marshallova plánu, ale v Japonsku nic takového nebylo. Obnova výroby automobilů tak začala fakticky až v 50. letech. Klíčovým mužem v rozvoji firmy Toyota se stal po 2. světové válce inženýr Taichi Ohno. Tento manažer stál za vznikem nového manažerského konceptu, který nazval „Toyota Production Systém“ (TPS).
Tento manažerský koncept vycházel z fordismu, ale šel mnohem dále, takže se stal novou průmyslovou normou. Systém TPS byl založen na myšlence eliminace všech ztrát v procesu výroby a na myšlence neustálého zlepšování a inovace. Jednou z důležitých součástí konceptu TPS byl princip „just in time“ (JIT). Tento princip v češtině překládáme jako „právě včas“ a vztahuje se k zajištění výrobní logistiky.
Fordismus fungoval tak, že u každé továrny byly rozsáhlé sklady materiálů a součástek, které se využívaly při výrobě. Toto princip JIT považoval za zbytečné plýtvání místem a časem. Místo toho se dodavatelé součástek a materiálu museli zavázat, že budou dodávat své produkty do továrny Toyota velmi krátce před tím, než byly potřeba ve výrobě. Důsledné uplatnění tohoto principu vedlo k rozsáhlým úsporám. Nový manažerský model přinesl opravdu reálné úspory a razantně zvýšil efektivitu práce a to řádově o 30-60% oproti konkurenčním automobilkám, které uplatňovaly pouze manažerský model fordismu.
To umožňovalo firmě Toyota prodávat své automobily velmi levně a rychle expandovat na trhu USA, Kanady, v Západní Evropě a také v Asii. Poptávka byla silná a Toyota měla velmi populární model Corolla, který začala prodávat v roce 1966. Model se prodával skvěle a táhl prodeje firmy raketově nahoru. V 70. letech se tak Toyota postupně stala největší japonskou automobilkou a v 80. letech se dostala do první pětky největších automobilek světa. V té době již manažeři amerických automobilek viděli, že mají velký problém a začali se od Japonců učit, jak zvyšovat efektivitu výroby. To samé se týkalo také evropských automobilek. Toyota ale pokračovala ve svém úsilí o neustálé zlepšování a inovaci. Její konkurenti postupně odpadali z cesty. Nejdříve Chrysler, potom Ford a nakonec i General Motors. Poměrně dlouho potom Toyota soutěžila s Volkswagenem, ale i tuto soutěž nakonec vyhrála a je dnes králem světového žebříčku automobilek.
Hynek Fajmon
