BOOKS č. 47 Niall Fergusson, Britské impérium: Cesta k modernímu světu
Vydalo Argo, Prostor a Dokořán v roce 2016
Přeložil Rudolf Chalupský
Kniha známého britského historika Nialla Fergussona Britské impérium je pro českého čtenáře výborným počinem. V našem jazyce nemáme k dispozici příliš moderních knih zpracovávajících komplexně historii britského impéria. Fergusson rozhodně nepatří ke generaci historiků, která založila svou živnost na kritice kolonialismu. Naopak je možné jej považovat za „revizionistu“ a to v tom smyslu, že se snaží britskou imperiální historii pochopit a do jisté míry i obhájit. Má k tomu i rodinné důvody, které v úvodu knihy poctivě uvádí.
Fergusson si nedal za úkol popisovat podrobně historii britského impéria. Sám píše, že jeho cílem bylo „vylíčit historii globalizace, jak ji prosazovala Velká Británie a její kolonie – tedy historii „anglobalizace“.“ (str. 25). Autor říká, že tím pádem zkoumá dějiny: 1. pirátů, 2. plantážníků, 3. misionářů, 4. byrokratů, 5. bankéřů a 6. bankrotářů. Při vzniku a vývoji britského impéria se dle Fergussona prosazovalo několik základních principů a rysů: 1. angličtina, 2. anglické formy držení půdy, 3. skotské a anglické bankovnictví, 4. obecné právo, 5. protestantismus, 6. týmové sporty, 7. omezená role státu, 8. zastupitelská shromáždění a 9. idea svobody.
Samotná kniha se čte výborně. Kromě čtení ale skýtá také velký zážitek při prohlížení mapové a obrazové přílohy. V tomto směru je třeba vydavatele pochválit, protože grafická kvalita knihy je velmi vysoká. Fotografie a vyobrazení skvěle doplňují text a vtahují čtenáře do děje. Na druhou stranu se tato obrazová příloha negativně projevuje ve vysoké ceně knihy, což je ale logické. Pro pochopení historie Britského impéria je však zvolená forma kombinace textu a obrazu optimální. Bez mapových podkladů by se čtenář velmi obtížně orientoval v historii impéria, protože ta se odehrávala téměř všude po světě.
Britské impérium se zrodilo z pirátství podporovaného anglickou korunou. Angličané totiž přišli ke koloniálnímu stolu později než Portugalci, Španělé nebo Nizozemci. Začátek britského impéria tak Fergusson datuje až do 17. století, kdy Anglie podporovala pirátského kapitána Henryho Morgana, který v Karibiku napadal a loupil španělské zlato a zboží. Z piráta se však brzy stává plantážník, který svůj lup investoval do pěstování cukrové třtiny a výroby cukru. Autor hezky ukazuje, že na vzniku britského impéria se zásadní měrou podílel obchod. Základem bylo uspokojit mlsné jazyky a to několika komoditami: Z Karibiku to byl cukr a rum, z Indie koření a z Číny čaj. Tyto komodity se staly obrovským byznysem, díky kterému Británie nesmírně zbohatla.
Jednou z hlavních podmínek existence Britského impéria byla britská flotila a to jak obchodní, tak také válečná. Angličanům se postupně podařilo dohnat a nakonec i předehnat středomořské stavitele lodí. Dalším důležitým faktorem úspěchu bylo britské železářství a schopnost výroby děl a palných zbraní. Kombinace britské lodi a děla vytvořila účinnou zbraň proti které neměl nikdo jiný šanci. Tam, kam se dostalo britské námořnictvo, byla imperiální moc v bezpečí. Kromě toho ale impérium postupně vybudovalo i rozsáhlou pevninskou armádu jejíž centrum ale nebylo v Británii nýbrž v Indii. To se už dostáváme do 19. století do doby soupeření Británie a Ruska v Afghánistánu.
Zlatou érou britského impéria bylo 19. století, kdy nejprve úspěšně porazilo Napoleona. Muselo se ale smířit se ztrátou USA. Přesto Britské impérium díky průmyslové revoluci stálo stále v čele lidského pokroku. Za připomenutí stojí, že Británie jako první koloniální stát zcela zrušila a zakázala otroctví a to již v roce 1833. Její válečné loďstvo se v následujících desetiletích zasloužilo o osvobození řady otroků v Atlantiku. Britský příklad nakonec vedl k tomu, že otroctví postupně zrušila i Francie, USA, Španělsko a nakonec i Portugalsko.
Ve 20. století se Britské impérium dvakrát zasloužilo o to, že Německo nezotročilo Evropu. Za svobodu evropských národů položily životy tisíce Kanaďanů, Australanů a Novozélanďanů, kteří přišli bojovat do Evropy za svou mateřskou zemi. Konec Britského impéria byl spořádaný a zákonný. Téměř všechny nově vzniklé státy získaly nezávislost zákonem schváleným v Londýně. A to jsme ještě zapomněli zmínit to, že Britské impérium spojilo svět položením telegrafních podmořských kabelů. Globalizace tak skutečně proběhla již v 19. století. Britové do ní otiskli své hodnoty. Velká část z nich obstála ve zkoušce času. Fergussonova kniha nám to pomáhá pochopit. Díky „anglobalizaci“ se zrodil moderní svět.
Délka čtení: 2-3 týdny
Obvyklá cena: 760 Kč
Celkové hodnocení: 9 hvězdiček z 10
Hynek Fajmon
