BOOKS č. 44 Thilo Sarrazin, Nepřátelské převzetí
Vydalo nakladatelství LEDA v roce 2019
Překlad: Aleš Valenta
Německý ekonom a politik SPD Thilo Sarrazin patří do kategorie lidí, kterým se říká „enfant terrible“. Zařazení do této kategorie ale není vůbec jeho osobní volbou. Do této škatulky byl zařazen německou levicovou kulturní elitou. Přitom je to člověk vzdělaný a ctihodný, kterého voliči několikrát pověřili výkonem veřejné funkce.
Přesto se dostal na „černou listinu“ a byl „vyobcován“ ze společnosti „slušných lidí“. Důvodem jsou jeho názory, které publikoval v několika knihách. Nejedná se přitom v žádném případě o jakýkoliv druh extremismu. Sarrazin narazil tehdy, když začal realitu označovat pravým jménem. Znelíbil se kancléřce Angele Merkelové a na její pokyn byl odvolán z představenstva Bundesbanky. Zřekla se jej vyloučením i jeho domovská Sociálně demokratická strana (SPD).
To samo o sobě je negativním vysvědčením současného stavu německé demokracie. Naopak čtenáři zůstali Sarrazinovi věrní a kupují a čtou jeho knihy. Díky nakladatelství LEDA máme v překladu Aleše Valenty k dispozici Sarrazinovu knihu „Nepřátelské převzetí“, kterou vydal německy v roce 2018. Kniha má podtitul „Jak islám brání pokroku a ohrožuje společnost.“ Autor se tedy v knize věnuje aktuální otázce soužití muslimů a západní společnosti. Jedná se o aktuální téma, které rezonuje nejen Německem, ale celou Evropou a světem.
Otázka povahy islámu a islamismu je v posledních 20-40 letech předmětem rozsáhlé diskuse. Počátky této diskuse jsou spojeny s islámskou revolucí v Íránu a dlouhodobým problémem soužití Izraele s Palestinci. Po roce 2001 potom otázka získala novou dynamiku v souvislosti s útokem al-Káidy na USA a v souvislosti s následnými válkami proti terorismu vedenými na území Iráku a v Afghánistánu. Kromě těchto vnějších faktorů ale existuje i naléhavá otázka soužití muslimů s většinovou společností ve státech Západní Evropy jako je Německo, Rakousko, Francie, Británie, Nizozemsko nebo Švédsko.
V těchto státech vznikaly postupně od 60. let 20. století muslimské komunity, které díky imigraci a slučování rodin početně neustále rostou. Počet muslimů ve jmenovaných státech tak během krátké doby dosáhl 5-10% populace těchto států. To je zásadní demografická a kulturní změna. Existence muslimských menšin v Evropě se začala projevovat novými jevy jako byl například atentát muslimských evropských mladíků na rockový klub Bataclan v Paříži. Na počátku těchto negativních jevů ale můžeme vidět už v 90. letech hon na spisovatele Salmana Rushdieho vyhlášený íránskými duchovními.
Sarrazin se snaží ve své knize analyzovat všechny tyto jevy. K problému přistupuje s velkou pokorou a snahou islámu porozumět. V úvodní pasáži analyzuje muslimskou náboženskou doktrínu a rozsáhle cituje z Koránu. Na základě toho potom ukazuje, že islám je náboženství, kde role ženy je v podřízeném stavu vůči muži a kde přednost mají věřící, zatímco nevěřící jsou předurčeni k ovládání muslimy a k zatracení. Autor v dalších kapitolách analyzuje vývoj muslimských společností a jejich charakteristiky. Ukazuje, že v muslimské společnosti nedochází k oddělení sféry náboženské a civilní jako je tomu v západní společnosti a jaké to má neblahé důsledky.
Problém islámu spočívá dle Sarrazina v tom, že se snaží vyhnout kritice. Islám je zároveň náboženstvím i politickou ideologií. V minulosti se v něm nevyvinuly instituce a principy, které známe ze západní společnosti. Především je to oddělení moci duchovní a světské. Islám tak představuje zásadní problém, protože je s moderní demokratickou společností neslučitelný. Dělba moci, svoboda slova, rovnost lidí před zákonem, rovnost mužů a žen, svoboda vyznání a další principy na kterých je postavena moderní západní společnost jsou mu zcela cizí. Z toho potom vyplývá problém, kterým je integrace muslimů do západní společnosti. Sarrazin ukazuje, že muslimové mají vyšší míru kriminality a nižší dosažené vzdělání než je tomu u západní populace. Tyto objektivní výsledky jsou dle autora důsledkem uplatňování muslimské doktríny.
Skutečným problémem je dle Sarrazina ale stav západní společnosti. Ta dospěla k závěru, že nelze rozlišovat u migrace mezi různými vyznáními a nelze některé preferovat a jiné potlačovat. Lidská práva jsou v západním pojetí universální a platí stejně pro muslimy, křesťany i ateisty. Problém je v tom, že muslimové chápou universální principy zcela jinak. Proto je rostoucí počet muslimů v Evropě problém. Jakmile totiž počet muslimů dosáhne určité úrovně, začnou vyžadovat prostor pro své vlastní zákonodárství šaría. V tomto systému ale ženy nemají práva, která jsou obvyklá v Evropě.
Evropa tak naráží na hranice svých vlastních principů. Pokud chce dále přežít se svými tradicemi a svobodami, musí začít prioritizovat své hodnoty. Bez této změny nás čeká „podvolení“ o kterém píše ve Francii Michel Houllebecq. Knihu lze doporučit k četbě každému, kdo chce pochopit současnou německou a západoevropskou diskusi o islámu a islamismu.
Celkové hodnocení: 8 hvězdiček z 10
Obvyklá cena: 450 Kč
Délka čtení: 2-3 týdny
Hynek Fajmon
