Článek

BOOKS č. 35 Samuel Huntington, Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu!

11. 3. 2024

BOOKS č. 35 Samuel Huntington, Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu

Vydalo nakladatelství Rybka Publishers v roce 2001

Překlad Ladislav Nagy

Dnes se budeme věnovat knize, která vyšla anglicky v roce 1996 a česky v roce 2001. Jedná se o práci amerického politologa Samuela Huntingtona Střet civilizací. Přestože se jedná o knihu, která není aktuálně na pultech, zařazuji její recenzi do tohoto seriálu z důvodu její aktuálnosti.

Již dva roky probíhá válka na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko. Jedná se o pokračující ruskou agresi, která začala v roce 2014 obsazením Krymu. V roce 2022 podniklo Rusko útok na široké frontě ve východní části Ukrajiny s cílem získat pozemní spojení mezi pevninským Ruskem a poloostrovem Krym. Během tohoto útoku byla obsazena převážná většina regionu Donětsk a Luhansk a celé pobřeží Azovského moře. Kromě toho podnikli Rusové útoky také na Kyjev a provádí raketové útoky na ukrajinská města. Ukrajinci se ale poměrně úspěšně brání. Útok na Kyjev byl odražen a frontová linie se v zásadě ustálila v létě 2023. Válka ale stále probíhá. Západ po počátečním váhání začal naplno podporovat Ukrajinu a dodávat jí zbraně a munici.

Válka je to na evropské poměry velká a má potenciál k eskalaci. Proto je velmi potřebné uvažovat o příčinách konfliktu, možnostech řešení a také o poválečném uspořádání. Jsem přesvědčen o tom, že cestu k řešení je nutné hledat i tím, že budeme více rozumět podstatě konfliktu. K tomu nám rozhodně může pomoci opětovně přečtení knihy „Střet civilizací“. Huntington knihu napsal v přímé reakci a jako polemiku s knihou amerického politologa Francise Fukuyamy, která se jmenovala „Konec dějin a poslední člověk“. V této knize Fukuyama v roce 1993 tvrdil, že pádem komunismu v letech 1989-1991 došlo k definitivnímu vítězství „liberální demokracie“ a tím nastal „konec dějin“.

Kniha Konec dějin byla v době svého vydání velmi vlivná. Rozumní lidé ale s jejími závěry nesouhlasili ani tehdy a o to více s ní nesouhlasí ani dnes. Fukuyamův triumfalismus byl prostě a jednoduše chybný, což musí pochopit každý středoškolák ze studia dějepisu. Huntington byl prvním autorem, který s Fukuyamou knižně polemizoval. V zásadě svou knihou řekl toto: Svět se pádem komunismu změnil pouze velmi málo. Skončila pouze jedna etapa vyhroceného ideologického sporu. Svět se vrátil k hlubším principům svého uspořádání, které jsou obsaženy v konceptu „civilizace“. A protože civilizace jsou odlišné a mají různé pohledy na svět, bude nutně v místech, kde dochází k jejich fyzickému kontaktu vznikat napětí, které může přejít až do podoby vojenských konfliktů. Huntington tak řekl, že historie v žádném případě nekončí a svět neovládá jedna ideologie. Naopak řekl, že dominantní roli v novém mezinárodním řádu budou hrát „civilizace“ jako spolky států, které sdílí a budou sdílet základní hodnoty.

Huntington definuje v současnosti existující následující civilizace: 1. čínská, 2. japonská, 3. hinduistická, 4. islámská, 5. západní, 6. latinskoamerická, 7. africká a 8. pravoslavná. Z tohoto rozdělení nás zajímá aktuálně především vztah zemi civilizací západní a civilizací pravoslavnou. Je to z toho důvodu, že pro nás je nyní klíčový konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem.

K porozumění tomuto konfliktu je potřeba číst Huntingtona. Problém je vymezení hranice mezi západní a pravoslavnou civilizací. Na straně 183 uvádí kniha mapu, která ukazuje rozhraní mezi západním křesťanstvem a pravoslavím na východě a islámem na jihovýchodě Evropě. Tato hranice dle Huntingtona představuje skutečnou hranici západní civilizace. Když toto akceptujeme, tak uvidíme, že Ukrajina stojí na pomezí. Její západní část patří do civilizace západní a střed a východní část do civilizace pravoslavné. Z toho plynou zcela zásadní důsledky.

Vznik samostatné Ukrajiny byl přímým důsledkem rozpadu Sovětského svazu. Nová Ukrajina je poměrně velkým státem, který však stojí na rozhraní dvou civilizací. To v praxi znamenalo, že Ukrajina byla vnitřně nestabilní. Ve volbách spolu v zásadě soupeřily dva podobně velké bloky. Jeden orientovaný na Západ a druhý na Rusko. Toto dilema se řešilo uvnitř Ukrajiny. Zároveň ale cela Ukrajina také stojí na rozhraní mezi západní a pravoslavnou civilizací. Po Majdanu na Ukrajině vnitropoliticky zvítězily síly, které chtějí Ukrajinu integrovat směrem do západní civilizace do NATO a EU. To se samozřejmě nikdy nelíbilo Rusku, které chce být integračním centrem pravoslavné civilizace.

Ukrajinci jsou si civilizačního rozměru konfliktu dobře vědomi. Přistoupili k celé řadě kroků, které mají Ukrajinu přesunout z pravoslavné do západní civilizace. Ukrajinská pravoslavná církev se definitivně osamostatnila na pravoslavné církvi ruské. Ukrajina rovněž přijala západní církevní rok, čímž se symbolicky hlásí k Západu. Rusko to ale všechno bere úkorně a upírá Ukrajině právo na vlastní státnost. Nejraději by ji celou dobyl a integroval zpátky do imperiálního Ruska. Jak tento konflikt dopadne je velkou otázkou. Západ má mnoho důvodů Ukrajině pomáhat, protože Rusko prostě porušilo mezinárodní právo. Na druhé straně Západ má za posledních 20 let tak negativní zkušenosti s intervencemi mimo území Západu, že se obává přímého konfliktu s Ruskem.

Koncept civilizace nám pomáhá pochopit i naše vlastní dilemata. Především jde o to, že západní představy o mezinárodním právu a mezinárodním řádu nejsou ani zdaleka sdíleny na celém světě. Intervence Západu provedené v posledních 20 letech v rámci islámského světa dopadly neslavně. Je velkou otázkou, jak by dopadla přímá západní intervence na Ukrajině. Ostatně jednu zkušenost již Západ má z tzv. Krymské války z 19. století, kdy Británie a Francie chtěly Rusku odejmout kontrolu nad Krymem.

Zkrátka je potřeba velmi bedlivě zvažovat každý krok. Cesta k velkému válečnému konfliktu může být potenciálně velmi rychlá. To ale rozhodně není něco, co by si lidé měli přát. Jakmile totiž válka vypukne naplno, tak nemá konce, což je v situaci kdy obě strany disponují jadernými zbraněmi varující. Potřebujeme politiky, kteří budou schopni konflikt zažehnat a vyhnout se eskalaci konfliktu. Čtení Huntingtona je každopádně jednou z cest, jak dosáhnout realistického řešení.

Obvyklá cena: 450 Kč

Délka četby: 4 týdny

Celkové hodnocení: 10 hvězdiček z 10

Hynek Fajmon