BOOKS č. 18 Tereza Matějčková, Bůh je mrtev, nic není dovoleno
Vydalo Echo media v roce 2023
Na českém knižním trhu se v minulém roce objevila zajímavá novinka z vydavatelství Echo media. Jedná se o knihu mladě české filosofky Terezy Matějčkové s názvem Bůh je mrtev, nic není dovoleno. Sama autorka je na české literární scéně také novickou. V minulém roce opustila Filosofickou fakultu University Karlovy a stala se redaktorkou v Týdeníku Echo, kam pravidelně přispívá svými texty a rozhovory. Právě tyto texty se staly základem knihy, o které dnes píšeme.
Kniha má celkem 320 stran a je rozdělena do tří základních částí, které se jmenují „V myšlení“, „V těle“ a „Ve světě“. Každá z těchto částí obsahuje 12-13 esejů, které tematicky spadají do příslušné kapitoly. Jedná se o tři typy textů. První kategorii tvoří rozhovory s významnými postavami současné filosofie, literatury a kultury. Druhou kategorii tvoří recenze knih, kterými se autorka zabývala v poslední době. Třetí kategorii potom tvoří autorské články o různých tématech. Témata jsou velmi aktuální otázky, které hýbou západní civilizací. Odpovědi ale dávají hlavně lidé z německého a francouzského kulturního okruhu.
Název knihy je převzat z názvu jedné recenze, kterou autorka zařadila již do první kapitoly. Jedná se o recenzi knihy francouzské autorky Chantal Delsolové s názvem „Konec křesťanstva“ z roku 2021. Matějčková v předmluvě ke své knize přiznává, že obdivovala jako autora Josefa Ratzingera. Křesťanské otázky a hlediska tak hrají v její knize poměrně výraznou roli.
Jak píše sama v úvodu: „Aniž popírám, že fenomény spjaté s pojmem Boha mohou být zásadním způsobem znesvobodňující, je třeba dodat, že ve světě po jeho smrti se objevily nové podoby nesvobody, v nějakém smyslu zákeřnější. Bůh měl ještě jasnou adresu, na kterou bylo možné zajít a rozloučit se s ním. Osou našeho sebeporozumění, na rovině jednotlivců i skupin, dnes není víra, ale přináležitost ke skupině.“ (s. 26)
S tezí o „smrti Boha“ je ale možné velmi úspěšně polemizovat. Bůh „zemřel“ pouze v úvahách kontinentálních evropských filosofů již někdy na konci 19. století. Ale to neznamená, že „zemřel“ na celém světě. Sekularizace, kterou v Evropě 20. a 21. století pozorujeme, je výhradně evropský fenomén. Na jiných kontinentech se tento proces neodehrává. Naopak. Počty věřících křesťanů ve světě soustavně rostou. Naopak populace Evropy se již nejméně 30 let přirozeně neobnovuje a začíná povážlivě klesat. Nesouvisí to snad nějak s „vírou“ a přítomností „Boha“?
První kapitola se věnuje tomu, co se děje v poslední době ve sféře evropského humanitního myšlení. Pro mne osobně byl v této kapitole nejzajímavější rozhovor s Norbertem Bolzem s názvem „Bomby sestrojené v osmašedesátém vybuchují až dnes“ ve kterém se získá čtenář vhled do stavu myšlení německé akademické obce. Zprávy to ale nejsou příliš potěšující. Druhá kapitola se potom věnuje lidské tělesnosti a jejímu vnímání v myšlení. Zde samozřejmě narazíme na všechny současné diskuse o feminismu, genderu, LGBT, MeeToo a dalších současných fenoménech. Zde bych doporučil rozhovor s Kathleen Stockovou. Poslední třetí kapitola se věnuje stavu světa a to samozřejmě v dnešní době nelze bez klimatické otázky. Kromě diskuse o klimatickém alarmismu a aktivismu zde ale najdeme také téma rusko-ukrajinské války. Autorka zde sleduje německý „diskurs“, který je velmi zajímavý, jelikož ukazuje na chybnost dosavadní německé východní politiky.
Celkově vzato se kniha čte dobře. Poskytuje spoustu podnětů k přemýšlení, ale nenabízí žádná řešení. Spíše se jedná o reflexi dnešní „šílené“ doby. Jak se ukazuje, tak „šílenství doby“ má počátek ve stavu evropského kontinentální myšlení. To je totiž jednou z hlavních příčin dnešního evropského marasmu.
Pro koho může být kniha zajímavá? Určitě pro vysokoškolské studenty, ale také pro intelektuály a politiky a vůbec pro lidi, které zajímá současné myšlení. Autorce budiž přáno, aby se jí i nadále dařilo přinášet do české veřejné debaty podněty ze zahraničí.
Obvyklá cena: 399 Kč
Délka čtení: 2 týdny
Celkové hodnocení: 8 hvězdiček z 10
Hynek Fajmon
